Mořská voda je biotop, uvědomují si to zejména akvaristé, kteří udržují v chodu mořská, ale i sladkovodní akvária. Aby vaše akvárium prosperovalo, musí v něm panovat optimální rovnováha mezi mikro a makro světem a zároveň mezi živinami – mikro a makro prvky. Je to poměrně složitý proces dějů, kde do nich zasahují i různé kmeny bakterií, aby mohly růst rostliny a zároveň přijímat potravu a dýchat ryby.
Všechny světové oceány se svými vodními proudy si můžete představit jako samostatný svět, podobný tomu našemu – s půdou a atmosférou. Rostliny, které v nich žijí, čerpají živiny z vody i z podloží, a pokud není tento ekosystém narušen vlivem člověka, jde o velmi bohatý výživový zdroj. A to zvláště dnes, kdy se většina zemědělské půdy hnojí chemickými hnojivy s nízkým obsahem některých minerálů, např. hořčíku – je to takový začarovaný kruh, pole se hnojí kvůli vysokým výnosům a tržbám, ale na úkor kvality potravin, upozorňují na to i někteří specialisté, např. prof. MUDr. Zdeněk Zadák CSc. se ve svých informačních zdrojích zabývá únikem hořčíku ze současných potravin.
Tento problém se však netýká jen hořčíku, ale i jiných záležitostí, např. stopových prvků. Moudří lidé proto doplňují minerály z mořských produktů a není nutné kvůli tomu jíst ryby, stačí docela „obyčejné“, či spíše neobyčejné mořské řasy.
Kupříkladu řasa Kombu neboli Kelp, je to rostlina, obývající chladné mořské a oceánské vody na obou polokoulích, daří se jí např. na Novém Zélandu, v Chile, ale především v Japonsku, v Kanadě, Norsku a pobřeží Velké Británie a Irska.
Kelp se dokáže výborně přizpůsobit drsným podmínkám a ledové vodě, ale vyhovuje jí pouze čisté prostředí, nezasažené chemickým odpadem, a aby dokázala v takovém prostředí přežít, musí absorbovat celou řadu minerálů. Můžeme toho využít v náš prospěch a doplnit touto cestou chybějící prvky, např. přidáváním řasy při vaření do polévek, luštěnin, omáček apod.